Vůně jehličí

Stránky jsou tvořeny v prohlížeči IE v rozlišení 1280 x 960 Poslední aktualizace 16.září 2009

Proč trampem jsem...

 

 

 

Proč trampem jsem?

Pro jasné noci pod hvězdami

pro vysoké letní nebe

pro malý oheň pod sosnami

pro kamaráda vedle sebe,

pro krásu letních večerů,

pro mlhy táhnoucí se z lesů.

Pro fialovou barvu vřesu,

pro zpěv a švitoření ptáků,

pro hvězdy nad hlavou

pro kouzlo táboráků-

pro tohle všechno milí kamarádi

rád vzpomínám na své mládí.

 

 

Příroda dostala nádherný

zlatý nádech

ptáci se chystají na dlouhou cestu

slunce už nepálí

jen hřeje v zádech

dám sbohem smogu

a šedému městu.

Vítr mi načechrá vlasy a zašumí

v koruně stromu

cvrček už teplejší oblek si vzal

chtěla bych ruku dát právě

jen tomu

s kým by se vytratil

všechen můj žal.

Jít cestou klikatou

a dojít až k jezeru

kde dneska koná se koncert žabí

orchestr přidá se až poté k večeru

věř,že tak čaruje jen léto babí.

Poutníku,

prošel jsi přes hory a doly,

až jsi došel do údolí

našels sis místo,kam složit hlavu.

Našel sis přátelé

pozoroval jsi hvězdy

východ slunce,slet světlušek,

hořící ohně s létajícími paprsky,

vzduch voněl láskou a přátelstvím.

Ale ty jsi odešel a nechal vyšlapanou pěšinku,

která nezarůstá.

Manžel -Gabin

Gabin.jpg

Stárneme spolu tuláci přírody

vrásky nám v tváři čas žití vryl.

Vzpomínek náruče z radosti i nepohody

podzim našeho žití přizdobil.

Když zpívá vítr v korunách stromů

do starých cest volá nás zpátky,

do kraje sosnových lesů i k břízkám tam dolů

přes pláň,která je vzdálená a den je tak krátký.

Kde je parta nás věčných tuláků

na březích řek či ve stínu skal

co usínali mnohdy u táboráku k ránu,

jak s námi všemi osud zamotal.

I když dneska spolu kopce neslézáme

vzpomínky přece nejdou vymazat,

kdo měl rád lesy,rozkvetlé stráně,

ten musí věčně,věčně vzpomínat...

 

 

O touze

Jdeš sám a hledíš na slunce s kyticí růží

na zádech dům

touhu pod kůží

zarytou,jak čerstvě vypálený cejch.

Dálka mrká okem modravým

mneš si dlaně

a děkuješ botám děravým,

že držíš ještě pohromadě,jako přátelé.

Nekřičíš,nešeptáš,jen prostě jdeš

a dříve ,než zastihne tě déšť

sedíš ve sluji s přítelem tmou.

Jsi ráno...

ne

já nemyslím

chlad

ani zívání.

Myslím...

..promiň

-nevím

jak to říct..

bez lhaní.

Jsi prostě

Ráno

-jsi SVÍTÁNÍ

 

Zrada

Kdo zradil

toho zrada čeká

kdo zrazen ve cti bude žít-

toť pravda stará

pravda odevěká-

kdo zradil

poskvrnil svůj štít!!

Štít poskvrněný zradou

nedá se ničím smýt-

jen příznanou vždy pravdou

zas čest můžeš si vydobýt,

přiznáním pravdy

zachránit vlastní čest

a v klidu dál žít,

i když zvon zrady ti bude věčně znít.

Nezradí.

nepodvede,

neurazí,

nepomluví,

nezávidí,

nezalže.

To není

hořkost z lidí,

které mám rád,

to je

chvála lesa,

který miluji...