Vůně jehličí

Stránky jsou tvořeny v prohlížeči IE v rozlišení 1280 x 960 Poslední aktualizace 16.září 2009

Pustevny

Pustevny

Horské sídlo Pustevny (1018 m), pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, jsou význačným turistickým střediskem. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.
V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s 11 lyžařskými vleky a 9 sjezdovkami.

Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout Čertův mlýn (1207 m) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, lze pohodlně dosáhnout vrcholu Radhoště (1129 m), odkud jsou neopakovatelné výhledy do dalekého okolí.

Pohled na Pustevny z rozhledny CyrilkyMaměnka

Libušín - interiér

Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb.

Libušín

Zvonička na Pustevnách
K dřevěným stavbám, které na Pustevnách projektoval architekt Dušan Jurkovič, patří sto let stará dřevěná zvonička. Zdobí ji barevné ornamenty, které vyhotovili brněnští restaurátoři František Procházka a Ivan Popov. Barevná výzdoba navržená Jurkovičem se nedochovala. Proto podle původních plánů tohoto architekta, uložených ve Slovenském státním archívu v Bratislavě byla zvonička v roce 1997 zrekonstruována a pokryta novým šindelem.

 

zdroj:http://www.vmp.cz/

 

exteriér Libušín

exteriér Libušín

 


 

exteriér Libušín

exteriér Libušín

 


exteriér Libušín

exteriér Libušín

 


 

exteriér Libušín a Maměnka

exteriér Libušín a Maměnka

 


exteriér Maměnka

exteriér Maměnka

 


 

exteriér Maměnka

exteriér Maměnka

 


 

exteriér Maměnka

exteriér Maměnka

 

 


 

exteriér Maměnka

exteriér Maměnka

 


exteriér Maměnka

exteriér Maměnka

 

 

výtvarný návrh Dušana Jurkoviče

Netopýří na Pustevnách

Netopýři v jeskyni Cyrilka na Pustevnách
Pískovcové jeskyně v horském masívu Radhoště se každý rok v zimním období stávají útočištěm pro velké množství netopýrů. Podle pracovníka Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy se tito létající savci soustředí také v jeskyni Cyrilka na Pustevnách, která je svou délkou chodeb kolem 370 metrů největším pseudokrasovým útvarem svého druhu v českých zemích. "Netopýři přebývají v hloubce osmi až dvanácti metrů pod zemským povrchem, kde je stálá teplota od čtyř do deseti stupňů a relativní vlhkost vzduchu nad 85 procent," říká Ing. František Šulgan. V minulých letech se zde podařilo objevit také poměrně vzácné druhy těchto živočichů, netopýra velkého, ušatého, vodního i vrápence malého, který patří mezi kriticky ohrožené.
Přestože vstup do jeskyně Cyrilky není snadný a vyžaduje i určitou obratnost při lezení po třímetrové kamenné stěně, občas se do ní někteří návštěvníci Beskyd vydávají na "průzkum". Motivem těchto výprav jsou zřejmě četné pověsti o zlatých pokladech, které údajně v radhošťských "ďúrách" v dávných dobách nashromáždili pohanští kněží. Odtud má také svůj původ pohádka Sirotek z Radhoště. Sčítání netopýrů provádějí každoročně v beskydských jeskyních speologové z bohumínské společnosti Orcus. "Největší potíže máme s různými hledači pokladů a s trampy, kteří v jeskyních, v nichž je stálá teplota několik stupňů nad nulou, přespávají," vysvětluje vedoucí společnosti Josef Wagner.